Stálá expozice v galerii Lapidárium
|
|
|
italský sochař a tukatér,
představitel vrcholného baroka v podobě italského iluzionismu, v Praze
doloen v období kolem roku 1694. Jeho dílo ovlivnil předevím L.Bernini.
Působil také v Salcburku (Schloss Mirabell).
Stavby a
díla v Praze s postavou umělce spjatá:
Loreta,
Valdtejnský palác,
Toskánský palác (socha
sv.Michala na nároí),
Kaisersteinský
palác,
Chrám sv.Jakuba
(tuková výzdoba průčelí), odkud pocházejí sochy Krista, Panny Marie a Sv.Jakuba vystavené v galerii Lapidárium. |
ukázky: |
|
ukázka: |
rakouský sochař a řezbář působící převáně v Čechách. Je zařazován mezi nejvýznamnějí představitele českého vrcholně barokního sochařství. Sochařské umění studoval v Salcburku. Po studiích cestoval po Itálii, kde navtívil mj. Benátky, Bolognu a Řím. Jeho práce nesou od té doby stopy benátské sochařské koly 17. století a jsou ovlivněny také díly Gian Lorenza Berniniho či Michelangela Buonarrotiho. Před rokem 1710 zaloil v Praze vlastní dílnu. Do praského sochařského cechu vstoupil mistrovským dílem sousoí snu slepé cisterciačky sv.Luitgardy na Karlově mostě z r.1710. Zejména díky tomuto dílu získal v Čechách značnou popularitu a velké mnoství zakázek. Během následujících patnácti let se z jeho dílny stala největí sochařská dílna v Praze s největími zisky a esti tovaryi. Braun ovem onemocněl souchotinami, a tak vlastní těkou sochařskou práci vykonávali jeho zaměstnanci, zatímco on se soustředil na tvorbu modelů a návrhů.
V Praze brzy zdomácněl, oenil se a spolupracoval s mnoha dalími
umělci (malíř Jan Krytof Lika, architekt a stavitel
Frantiek Maxmilian Kaňka a
Jan Fischer z Erlachu). Jeho význačným
mecenáem byl hrabě
Frantiek Antonín pork, pro něho
vytvořil jak proslulé plastiky Ctností a Neřestí před pitálem v
Kuksu, tak také plastiky
v přilehlém přírodním areálu zvaném
Betlém. |
|
